Vítej na mém blogu.. Independent-style

Ellie Goulding

Pátek v 22:08 | Brunette |  Hvězdy, co mně baví
Ellie Goulding (přechýleně Ellie Gouldingová, rodným jménem Elena Jane Goulding; *30. prosince 1986, Hereford) je anglická zpěvačka, textařka a kytaristka. Ovládá ale i hru na klarinet, bicí a mandolínu.

Mezi mé oblíbené zpěvačky právě patří Ellie Goulding ráda si jí poslechnu. Nejvíce mně zaujala její barva hlasu, ale hlavně její britská nápaditá produkce hudebního doprovodu je kvalita a konkurence, na prostě je úžasná. Líp bych to snad ani nemohla popsat. Barva jejího hlasu i melodie se velmi pravděpodobně brzy oposlouchá, pak přijdou songy novější a zajímavější.

Osobní život:
Má bratra (Alex Goulding) a dvě sestry (Jordan a Isabel Goulding). Svůj volný čas tráví s rodinou, kamarády v klubech a také ráda běhá. Účastní se pravidelně charitativních akcí. Patří mezi mé 3 favoritky v mém žebříčku, které mám ráda a které obdivuji jako takové osoby co v sobě mají ten potenciál, ale nejvíc mi líbí barva jejího hlasu.

Jestli mám brát nejlepší písničky od Ellie Goulding tak to bude určitě a doufám, že každému přijdu vhod a shodneme se na určitých písničkách, které opravdu stojí si poslechnout, nebo aspoň ty který jsou oblíbený.

Takže moje první písnička by byla nejspíš Love Me Like You Do (znělka z filmu 50 odstínu šedi), Burn (klasika), First Time, Beating Heart, Still Falling For You (znělka z filmu Dítě Bridget Jone's) a na závěr, tu vyloženě miluji Something in the Way You Move.
 


Sakra, kde je rovnost mužů a žen

Čtvrtek v 13:12 | Brunette |  Témata týdne
Jaká je vlastně součastná situace? V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základní školy pouze 74 dívek na 100 chlapců. V roce 2012 byly počty zapsaných dívek a chlapců vyrovnané. Prakticky ve 46 zemích světa mají ženy více než 30% křesel alespoň v jedné z komor národního parlamentu. Jak už vyplynulo najevo, že ženy mají na rovnost pohlaví progresivnější názory než muži, což tak trochu ani nesouhlasím, asi je to věc názoru. Když se to tak vezme například více, než 90% Egypťanů souhlasí s tvrzením, že muži by měli mít doma poslední slovo k rozhodování. Zase třetina mužů opět tvrdí aspoň podle mého, že žena má stejné právo pracovat mimo domov totéž jako muž. Z žen prý si to ale myslí téměř tři čtvrtiny. Jedním ze základních principů každé demokratické společnosti je rovnost bez ohledu na pohlaví.

Domácí násilí a obtěžování
Tohle téma bych moc nechtěla rozepisovat, jsou v tom především rodinné problémy, které bych tu nechtěla rozepisovat. Co se týče, domácího násilí je to dost sobecký aby muž uhodil, natož mlátil ženu, manželku a matku svých dětí. Nejhorší je to třeba u Egypťanů, kde skoro polovina používá násilí vůči ženě. Nevím jak je to v jiných zemích ale to by bylo asi od 8 do 17 procent mužů, co bych tak odhadovala. Násilí jsem zažila v naší rodině, když jsem ještě byla mladší a chodila jsem na základní školu. Bylo to pro mě dost obtížné to vidět a vnímat jak se to horší a horší, člověk tomu pomalu ani nezabrání. Nakonec se rodiče rozvedli a zůstali jsme u mamky, všechno jednou končí dobrým koncem.

Pomáhají domácí práce?
Je vidět, že nerovnost pohlaví se zmírňuje, když se muži více zapojí do těch prací v domácnosti, které jsou tradičně považované za ženské práce. Proč by neměl muž pomoct v domácnosti? Je to naprosto běžná věc co by muž měl pomoct ženě, třeba v kuchyni například uvařit nebo vynést blbé odpadky k popelnicím, to všechno zabere jen pár minut. Když se prostě dva lidi nerozumí, tak proč teda spolu žijí, když pak vznikají problémy. Stejně domácí činnosti jsou každodenní rutinou, kdybych si v pokoji nevysála koberec tak partner toho bude zneužívat, nasrat! :D

Rovnost žen a mužů:
Možnost volby a rozhodování o svém životě
Rovnoprávnost (zákony)
Rovné příležitosti pro ženy i pro muže (praxe)
Legislativa je v pořádku, právní řád deklaruje rovná práva mužů a žen
V praxi se však právě plně nerealizují, více jsou diskriminovány ženy
Nejde o otázku pouze ženských práv, ale totéž práv mužů
Odstraňování překážek omezujících volbu
 



Srdci neporučíš aneb ze strachu z neznámého..

11. září 2017 v 18:42 | Brunette |  O mě
Ani nevím, jak bych měla rozepsat toto téma, je to pro mě velká výzva. Je mi 24let, určitě si každý říká, že každý by si měl najít partnera ke svému věku, jelikož každý neporučí svému srdci natolik, aby nemiloval, tedy se nezamiloval do staršího kluka (chlapa).

Ano, měla jsem vztahy s kluky v mém věku, ale to mi nějak ze začátku vyhovovalo a pak mi přišlo hrozně divný, že jsem se někam neposunula kupředu. Měla jsem sice pár možná trochu i více kluků, někteří byli ode mě mladší někdy i straší, ale to nebylo jak teď.

Nedávno jsem se rozešla s přítelem, se kterým jsem byla tři roky, bylo to pro mě už něco jiného. Plánovaly jsme spolu budoucnost, měli jsme společné plány, že budeme spolu bydlet, ale to nám finančně nevyšlo a pak jsme si chtěli spolu založit rodinu čili mít dítě, jenže to taky nedopadlo zrovna nejlépe, nakonec mi doktoři řekli, že musím jít na potrat a pro mě to byla velká rána obzvlášť i pro mého teď bývalého přítele, hlavně i pro rodinu. Dostávala jsem se z toho popravdě dva měsíce, bylo to i pro moji rodinu dost silný šálek kávy, moc mě podpořili a jsem za to moc ráda. Nakonec jsem se z toho dostala, a začala jsem chodit na brigády. Po nějaké době jsem našla brigádu, která by mě i mohla bavit a ráda kam bych se vracela.

Nikdy jsem si neuměla představit, že bych chodila se starším klukem což mně samotnou překvapuje, ale co se dá dělat. Nikdo mi neurčoval, s kým chci chodit. Byl to můj život a já jsem si určovala, s kým budu ve vztahu a hlavně koho budu milovat natolik, aby mi to s tím Pravým vydrželo hlavně dlouho. Nejsem ten typ člověka, co by podváděl, udělala jsem po poprvé a od té doby jsem už nikoho nepodvedla, zdálo se mi to být příliš nadbytečná událost, kterou pak nelze odpustit. A co když ano? Co potom by ostatní si o mě pomysleli? Jsem sama sebou a chci si určovat život a své partnery, nestalo by se, že bych si téměř naběhla sama, bohužel už se to jednou stalo, nebyla to dobrá zkušenost. To mi věřte. Je to pro mě něco nového být s člověkem, které jste sice znali z práce a zakoukala jste se něho. Nikdy jsem v takovéhle situaci nebyla, aspoň mi to připadá na hlavu. Je to teď pro mě nový a zároveň krásný, takový to co jste ještě nikdy nezažili. Když toho člověka poznáte po troškách tak vám přijde, že ho znáte dlouho a přitom je to krátká doba, a to jsem právě zažívala. Pokaždé když jsme se sešli v práci, bylo to takový klišé, že si nevíte rady co dřív říct než to z vás vypadne jak dělový koule.

A v ten moment jsem našla bezvadnou brigádu a to pekařinu nicméně jsem se trochu poohlížela, po nějakém klukovi jelikož tam byli skoro samé kluci a z toho jeden kluk, po kterém jsem se zakoukala, jenže v té době byl zadaný s holkou, která jen vypomáhala, v jejím případě to byla taky brigáda ale jen víkendovky to většinou byly. V té době jsem ještě byla se svým bývalým přítelem ale moc nám už neklapal vztah, prostě … prostě, jsem k němu nic necítila a vztah už nebyl zrovna růžový jako na začátku vztahu.

Bylo to sice pro mě hodně těžký, se s tím vyrovnat ale byl tu ON, ON ten který mi pomohl se z toho dostat a už jsem prostě věděla, že to nebude jen o vyléčitelném srdci, nevím, k čemu to mám přirovnat, bylo to jiný. Cítila jsem se víc v bezpečí a víc vyrovnaná, necítila jsem napětí, které mě tížilo. To velké břenem ze mě spadlo a bylo mi líp než jindy. ON ve mně vzbudil něco hezkého, co můžu sdílet s někým jiným a to právě nejspíš s ním. Jmenuje se Honza, je mu 38let a dělá stejnou práci jako já a to je pekařina, jen já dělám prodavačku a on dělá přípravu a někdy i výrobu pečiva. Od té doby co pomalu plynul čas, tak jsme se seznamovali a měli jednou nebo párkrát v práci převelice pěkné líbání, po kterém do teď toužím. Uběhlo pár dní od toho dne, kdy jsme se seznámili a pak jsme se spolu jednoho dne milovali. Musím přiznat, že jsme se poprvé spolu vyspaly, když jsme byli jeden víkend pařit. Dopadlo to celkem dobře, byl ke mně laskavý, milí a něžný. Nikdy jsem se tak necítila, cítila jsem všechno, co k tomu patřilo a byla jsem za to moc šťastná a spokojená ani na mě netlačil jak někteří, který to moc dobře umí. Nikdy jsem se tak šťastně necítila, bylo to pro mě moc nový a až moc krásný, do teď jsme spolu a je to už půl roku co spolu tvoříme pár.

Tereza Kerndlová

11. září 2017 v 18:00 | Brunette |  Hvězdy, co mně baví
Na to, že moc českých zpěváků neposlouchám tak je mezi nimi pár lidí, které mám oblíbené. Jsou to především zpěvačky ale i zpěváci, aby se neřeklo, je to jen minimum co poslouchám. Vetšinou mám ráda ty anglické a to mi je bližší než naše české písně. Tak abych se dostala k věci, jdu rozepsat, co jsem tu chtěla napsat o Terezce.

Tereza Kerndlová (*6. října, Brno) je česká zpěvačka, dcera jazzového a swingového zpěváka Láďi Kerndla.

V jejích 2 letech se učila na flétnu a v 7 letech začala se učit hrát na klavír. S otcem zpívá na jeho 8 CD, za která obdržel několik zlatých a platinových desek.

Účastní se pravidelně charitativních akcí pro Kapku Naděje a jiných projektů. V roce 2001 začala zpívat se skupinou Black Milk s Terezou Černochovou a Helenou Zeťovou. Vydaly album Modrej dým, a v dalším roce na to roku 2002 získaly Českého slavíka za kategorii Objev roku. V příštím roce 2003 vydala kapela Black Milk album Sedmkrát. O pár let později roku 2005 se kapela rozpadla a Tereza Kerndlová natočila své sólové album Orchidej, které vyšlo 27. března 2006.

Co se týče písniček, dá se říct, že mezi čtyři patří tyto písně Schody z Nebe, Přísahám, Tepe Srdce Mý, Já chci jen to, co chci (znělka z filmu Na Vlásku) a poslední píseň je Orchidej.

Pearl Harbor

16. července 2017 v 14:54 | Brunette |  Oblíbené filmy

Danny a Rafe jsou od dětských let přáteli a oba si zamilovali letadla a létání. Nerozešli se ani v dospělosti, kdy se oba stali piloty americké armády. V Evropě již zuří válka, ale američtí vojáci zatím tráví mírové dny na svých základnách. Přesto se Rafe, který je starší, přihlásí jako dobrovolník do britských RAF a odchází bojovat do Evropy. Krátce před odchodem se seznámí se zdravotní sestrou Evelyn. Evelyn a její kamarádky se přicházejí pobavit s vojáky z Rafeovy jednotky. Rafe a Evelyn spolu stráví poslední romantický večer. V závěru Rafe přizná Evelyn, že odchází do války. Danny s jednotkou a skupina zdravotních sester jsou převeleni na havajskou základnu Pearl Harbor, kde Evelyn oddaně čeká na každý Rafeův dopis. Jednoho dne je to právě jeho nejlepší přítel Danny, který přináší Evely smutnou zprávu. Rafe byl sestřelen nad mořem a zahynul. Ačkoliv se tomu brání, mezi oběma lidmi, které bolí ztráta přítele, začne vznikat milostné pouto. Zanedlouho spolu Danny a Evelyn stráví noc. Jednoho dne se však před dveřmi Evelyniny ošetřovny objeví Rafe, živý a zdravý. Zraněného pilota totiž vylovili z moře a zachránili francouzští rybáři. Rafe okamžitě pozná, že mezi Dannym a Evelyn vznikl cit. Jeho reakce je tvrdá a odmítavá, večírek na uvítanou skončí rvačkou. Do milostného trojúhelníku však nečekaně vstoupí historické události. 7. prosince 1941 napadlo Japonsko nečekaně základnu Pearl Harbor.

Jak se viděla poprvé film tak jsem byla spokojená a velmi mně zaujal. Začátečním soundtrackem " There you'll Be" jsem se tak rozbrečela, bylo to tak dojemný, že jsem z toho byla na měkko. Takže jsem ten film totálně prožívala aspoň 3x intenzivněji než normálně. Film rozhodně doporučuji ke shlédnutí.

Hvězdy nám nepřály

16. července 2017 v 14:12 | Brunette |  Oblíbené knihy

Hazel Grace diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu štítné žlázy, teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stádiu. Nikdo neví, jak dlouho bude žít, ale vědí, že smrt je nevyhnutelná.

Hazel Grace tráví dny sledováním nekonečného pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením dokola její oblíbené knížky Císařský neduh od holandského spisovatele Petera Van Houtena. Začne z donucení rodičů chodit do podpůrné skupiny, kde se schází lidé s rakovinou. Tam se seznámí s okouzlujícím Augustem Watersem, neboli Gusem, s klukem, jenž vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou.

Hazel začne trávit s Gusem hodně času. Baví se například sledováním filmů, hraním videoher a jinými naprosto běžnými činnostmi. Gus jednoduše probudí v Hazel znovu chuť žít. Hazel si ale plně uvědomuje, že brzy umře, a proto se zpočátku bojí do Guse zamilovat, neboť má obavy, že mu její smrt zlomí srdce. Gus ji ale neustále přesvědčuje, že by si tu krásu zamilovanosti měli užít právě proto, že oba dobře vědí, jak málo času jim zbývá.

Kniha sama o sobě mě nadchla, ale konec knihy mě moc nepotěšil, byl spíše smutný. V knize mě nejvíc upoutali hlavní hrdinové, kteří mají chorobné nemoci, vlastně díky tomu se seznámí spolu na podpůrné skupině. Postupem času se seznamují a zamilují se do sebe. Docela mě zklamalo, že ke konci příběhu hlavní hrdina umře, ale což se dalo taky předpokládat. Příběh je velmi čtivý a poutavý. Postavy jsou poměrně neuvěřitelné a zároveň jsou sympatické. S knihou jsem byla velice spokojená, nemůžu si na nic stěžovat.

Život po Tobě

14. července 2017 v 15:46 | Brunette |  Oblíbené knihy

Kdybyste ztratili někoho, koho jste moc milovali, jak moc by to změnilo váš pohled na svět? V pokračování světového bestselleru Jojo Moyesové Než jsem tě poznala najdeme Louisu Clarkovou v přesně takové situaci. Po intenzivním půlročním vztahu s ochrnutým Willem Traynorem, který se rozhodl ukončit svůj život asistovanou sebevraždou, zůstává Louisa sama, zmítána smutkem a výčitkami svědomí. Po vážném úrazu se navíc musí vrátit domů k rodičům. Jako by byla najednou zpátky na začátku cesty - život po Willově smrti totiž znamená učit se leccos znovu, stavět na nových základech. Záchranář Sam Fielding, pro něhož je kontakt se smrtí každodenní náplní práce, by snad mohl být právě tím, kdo Louise pomůže se zase vrátit do života, jenomže pak se z Willovy minulosti nečekaně jako uragán vynoří Lily - jeho šestnáctiletá nezvladatelná dcera. A všechno je rázem jinak…

Po knize jsem šáhla, protože jsem jedním z velkých fanoušků prvního dílu, který byl vážně úžasný. Jsem nadšená i z druhého dílu. Ale první díl je pro mě pořád jednička. To ale neznamená, že jsem si tenhle díl neužila. Opět byl skvěle napsán a odvyprávěn. Ale Will je prostě Will a mě pořád chybí. Lily, byla opravdu nečekané překvapení, které jsem po pravdě užila. Bylo to jako kdyby kousek Willa pořád byl mezi námi. A dobře jsem udělala. Vyklubala se z toho velmi pěkná kniha a i přes to, že z původních dvou hlavních postav nám zbyla jen Lou, jsem si (stejně jako Willa) velmi brzy oblíbila i nové postavy tohoto dílu. Jsem velmi zvědavá zda se autorka rozhodne pro další pokračování.

Než jsem tě poznala

14. července 2017 v 13:31 | Brunette |  Oblíbené knihy

Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivní Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise… Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.

Knihu jsem ze začatku četla ale pak mi to nedalo a musela jsem zhlédnout film. Byla to jedna z nejsrdceryvnějších knih, co jsem já osobně přečetla. Vcelku mě mrzelo, že jsem už věděla, jak to skončí. Postava Lou mi byla neskutečně sympatická a děj mi vcelku rychle odsýpal. Jazyk, kterým byla kniha byla napsána není nijak složitý, což je jedním z důvodů, díky kterému se mi lehce četla.

Buď silná 365 dní v roku

14. července 2017 v 12:43 | Brunette |  Oblíbené knihy

"Buď vděčná za svou životní cestu, vždyť patří jen a jen tobě."

Pro superhvězdu Demi Lovato je život velkou cestou - čas dosahování nádherných úspěchů. Demi má na kontě několik platinových alb a dlouhá léta hv na televizních obrazovkách. Překonala pestrou paletu překážek od závislosti po depresi a celou dobu se nevzdávala pátrání po sebeobjevování a štěstí. Demi vyprávěla o své životní pouti v písničkách, v médiích i v elektronické komunikaci s fanynkami. Do knihy Buď silná přetavila všechno, co se během své cesty naučila. Jde o silnou sbírku její Nejopravdovější, nejodvážnějších a nejpovzbudivějších osobních svědectví. Jsou to její vlastní slova obohacené o výroky, které ji inspirují, její osobní pohled na svět. S čtenářkami se v neposlední řadě podělila i o cíle, které si každý den stanovuje. Tato kniha je věnována každé dívce a ženě kdekoliv na světě, jejíž na cestě životem chybí útěcha, inspirace a důvod, aby každý den byla silná.

Knihu doporučuji lidem, co si rádi odpočinou od reality a mají rádi romány tak jako já. Kniha má poutavý děj a je velmi čtivá. Mě se kniha četla velice lehce. Naprosto mě uchvátila a nedám na ni dopustit.

Godzilla (1998)

14. července 2017 v 12:14 | Brunette |  Oblíbené filmy

Neskutečná americká verze legendárního fantastického příběhu o střetnutí lidí s gigantickým netvorem pustošícím New York. Jaderné zkoušky v Tichomoří přinesly své ovoce. Godzilla, zmutované monstrum gigantických rozměrů, se vynořila z hlubin oceánu, aby změnila New York a další světová velkoměsta v hromady sutin. Armáda Spojených států je bezmocná a záchrana lidstva nakonec spočine na bedrech mladého vědce Nicka Tatopoulose, který před vznikem podobného příšery dávno varoval a charismatického vyšetřovatele jménem Philippe Roaché. Času věru není nazbyt, protože Godzilla nejenže ničí co jí přijde pod tlapu, ale možná se chystá přivést na svět malá "godzillata". To se nesmí stát, protože potom by nastal konec lidské civilizace.

Moje hodnocení filmu
Jedna velká stometrová příšera, která zničí z ničeho New York to je přeci jenom trochu, kapánek nad své síly. Na chvíli to vypadá jak Jurský Park, ale jen okrajově - na Jurský Park to moc nemá, ale Godzilla se mi víc líbí. Film je skvělí příběh, který mohl být snad ještě lepší, ale to už je maličkost. Film ani nemůže nudit, je v tom hodně napětí, je zde i hodně akčních scén, kdy Godzilla zničeho nic napadá a uniká.


Jennifer Aniston

14. července 2017 v 0:03 | Brunette |  Hvězdy, co mně baví
Jennifer Joanna Aniston, přechýleně Jennifer Anistonová, (*11. února 1968 Sherman Oaks, Kalifornie), je americká herečka, producentka a režisérka, držitelka Ceny Emmy a Zlatého glóbu za roli Rachel Greenovou v seriálu Přátelé. Matkou je herečka a modelka Nancy Downová a otcem herec John Aniston.

Osobní život.

Herecká kariéra:
Svojí kariéru začala, aspoň co vím, a dodnes se to vysílá v televizi, po boku Jennifer se v Přátelých objevili Courtney Cox-Arquette, Matt LeBlack, Matthew Perry, David Schwimmer a Lisa Kudrow Po boku Bena Stillera si zahrála ve filmu Riskni to s Polly (2004). Zahrála si také v komediálním hitu Toma Shadyaca Božský bruce (2003) s Jimem Carreym a Morgenem Freedmenem a kritiky ceněném snímku Miguela Artety Hodná holka (2002) s Jakem Gyllenhaalem, Johnem C. Reillym Zooey Deschanel. Tato role jí vynesla nominaci na Independent Spirit Award a film jako takový byl v roce 2002 velmi vysoko ceněn kritiky festivalu Sundance. Ve filmu Co je šeptem..., ztvárnila roli Sarah Huttinger, která se začne shánět po filmu Absolvent z roku 1967, protože pojme podezření, že její rodina mohla být pro tento příběh inspirací. Babička Katharine by byla onou svůdkyní z filmu a její vlastní matka dívkou, která utekla s tajemným mladíkem, po jehož totožnosti začne Sarah pátrat. Zahrála si zde s Levinem Costnerem a Shirley MacLine.

Dokonce se objevila v reklamě na mléko společně s Lisou Kudrow, v instruktážním videu k Win95 s Matthewem Perry a na CD-ROM režírovaném Stevenem Spilbergem. Co se osobního života týče údajně prý také chodila se všemi třemi mužskými představiteli z "Přátelé". V současnosti žije v Los Angeles. Její nejlepší kamarádka je Courtney Cox, která hraje v přátelích Moniku Gellerovou. Jennifer si nechala, už dříve udělat plastiku nosu, aby se jí lépe dýchalo. Nejdříve, jako servírka pracovala, potom jí čtyřikrát hrála. Za roli Rachel v seriálu přátelé, dostala cenu Emmy a Zlatý Globus.



CO NOSÍM V KABELCE

23. března 2017 v 1:38 | Brunette |  O mě
Mohu dodat, že i já jsem propadla k nošení kabelek. Jako studentka oboru, kde nebyli jen dívky ale také i chlapci, tak jsem nepropadla panice nosit kabelky, podpatky, mít skvělou a skoro drahou košili, nebo také zajímavý styl oblékání a také než obyčejné líčení. Ale o tom teď bych nechtěla psát, pojďme se věnovat tomu, co nesmí chybět každodenním nošení v mé kabelce.
Peněženka - je hlavní samozřejmost. Nemusím si skoro každý den něco koupit, už je pro mě blbé se ptát spolužáků, jestli mi nepůjčí třeba na kafe z automatu. Bylo to pro mě hrozné klišé, bylo mi to příliš trapné. :D Takže moje peněženka se stala hlavní prioritou.
Kapesníčky - jsou nutností, když člověk má rýmu nebo lehce nastydnul. Někdy je potřeba mít kapesníčky při sobě, když se třeba někde polijete od pití nebo od jídla, je za potřebí se utřít, bylo by to docela trapné mít fleky na oblečení. :D Zásadně jsou kapesníčky důležitou rolí v mé kabelce.
Kniha - knihy miluji, protože ráda čtu a už to mě baví. Zrovna mám rozečtenou knihu od Jojo Mayesové - Než jsem tě poznala, je to skvělé čtení. Pokaždé když jsem někam jela, cestovala, tak jsem nevěděla co dělat než poslouchat písničky a to člověka po čase omrzí, koukat z okýnka je docela nudný. Zásadně teď čtu knihy, baví mě to, když popojedu třeba do práce, aspoň mám jiný myšlenky. Takže zásadně bez knihy neodejdu z domova.
Cigarety, zapalovač - Ano, jsem kuřačka. Vím, jaké to má své účinky ale, když člověka někdo naštve tak si člověk zapálí cigaretu a odreaguje se, aspoň to zabírá na mě než na někoho jiného. Vím, je to nezdravé a vím, že si ničím své zdraví. Vyrostla jsem v kuřácké rodině, tak proto jsem i já začala. A zapalovač se hodí, když jdu na hřbitov zapálit svíčku na hrob své rodině.
Parfém - Já jsem si naprosto oblíbila parfém od Katy Perry "MAD LOVE". Parfém má výdrž vůně na celý den a vyhovuje mi. Vůně je vyzývavá, provokativní a sexy stejně jako zpěvačka Katy Perry. Cenově je celkem dostupná kdo si připlatí.
Klíče - k tomu není žádný problém se vyjadřovat. Klíče jsem naštěstí ještě nikdy nenechala doma.
Mobil+sluchátka - telefon za poslední dobu používám častěji než dříve. V poslední době je skoro jako služební než můj telefon, je to samé volání z práce a vyřizování. Když spěchám do práce tak hodím telefon do kabelky a vyjdu v bytu. :D
Kosmetická taštička - většinou moc líčení nepotřebuji, ráno nebo odpoledne se namaluji a vyrážím do práce. Dříve jsem nosívala líčení tuny, ale teď už jsem to až moc omezila, jen na lesk na rty a řasenku. Nepotřebuji mít na obličeji hromady make-upu jak nosí, některé holky které vídám.
Propiska - většinou ani bez toho se nedá obejít. Pokaždé když něco vyřizuji tak nemám po ruce propisku, abych mohla něco podepsat nebo vypisovat. Je to takové klišé, až to není hezké. Takže propiska je taková pro mě důležitá věc, bez které se neobejdu.
Diář - už je to jako stereotyp, potřebujete si něco zapsat, co musíte ještě vyřídit a člověk na to pak i zapomene. Sestra mi pořídila diář z práce, takže ho od té doby ho používám. Je to pro mě takový
deníček na psaní. Zapíšu si i blbost jen proto, abych na to nezapomněla. :D
Rozhodně mi napište do komentářů, jestli máte tolik co já, nebo jestli jste hodně skromný a vystačíte si s méně věcmi. Jinak já třeba ještě tahám prášky (Ibalgin), lístky z kina, sirky, bonbony, jídlo (většinou je to malá svačina), různé papíry, výkazy z práce. Většinou je to takový běžný obsah, který se vůbec nemění. :D

Poslední píseň

23. března 2017 v 0:23 | Brunette |  Oblíbené filmy
Život sedmnáctileté Veroniky 'Ronnie' Millerové je najednou vzhůru nohama, když se její rodiče rozvedou a její otec se odstěhuje z New Yorku do města Tybee Island ve státě Georgia. O tři roky později si se svými rodiči stále nerozumí a zlobí se na ně, zvláštně na svého otce, dokud se její matka nerozhodne, že by bylo v nejlepším zájmu všech zúčastněných, aby strávila léto v Tybee Island se svým otcem. Její otec je bývalý koncertní pianista a učitel a žije tichý život v pobřežním městě. Je plně ponořen do tvorby uměleckého díla, které se stane hlavní ozdobou místního kostela. Nezapomenutelný příběh o lásce v jejích nesčetných podobách - první láska, láska mezi rodiči a dětmi - který ukazuje, jak jen to román Nicholase Sparkse umí, mnoho způsobů, jak hluboce procítěné vztahy mohou naše srdce zlomit a zase je uzdravit.

Moje hodnocení filmu:
Poslední píseň je filmem, který ve mně vyvolal velký pozitivní překvapení. Tak zase jeden z filmů, který mě moc mile potěšil. Krásná romantika s překvapivě hrajícími lidmi a jak tak si všímám tak mnoha lidmi nesnášenou Miley Cyrus. V mém případě má zas dobré filmy a také písničky, některé jsou i mé oblíbené, ale nejsem její upjatý fanoušek. Filmy, ve kterých hrála Miley Cyrus byly dost komerčního rázu. Populární Miley Cyrus hraje problémovou dívku Veronicu pro všechny zvanou "Ronnie", která se na léto nastěhuje se svým bráškou ke svému otci. Z rebelky se stane nejhodnější holka na světě mávnutím kouzelného Hemsworthova pruhu. Písně k filmu mi perfektně pasovaly, obzvlášť závěrečná píseň, hodí se ke každému momentu ve filmu. Filmy bych i doporučila ale jen pro lidi co nemusejí Miley Cyrus, do teď se stala jedna v mém seznamu oblíbených filmů.

Kamarád taky rád

22. března 2017 v 23:46 | Brunette |  Oblíbené filmy

Dylan (Justin Timberlake) se vztahy jednou provždy skoncoval. Jamie (Mila Kunis) se rozhodla, že přestane brát vážně hollywoodská klišé o pravé lásce. Když se z těhle dvou stali přátelé, rozhodli se, že zkusí něco nového. Oba se navzájem přitahují, ovšem ani jeden z nich nechce citový vztah. Fyzická rozkoš bez závazků. Zní to jednoduše a logicky, ne? Ale nic není, jak se zdá. Oba dva brzy zjistí, že stereotypy z romantických komedií mají možná nějaký důvod.

Moje hodnocení filmu:
Film mě nesmírně nadchnul, byla jsem mile překvapená. Kombinace překrásné Mily a sympatického Justina je neskutečně povedená. Musím, říct že spolu vypadali kouzelně. Celý děj filmu je poutavý a neokoukaných vtípků a situací. Mělo to ten správný šmrnc a přirozenost. Film u mě rozhodně zabodoval, u mě má 80%. On je emociálně nedostupný a ona pro změnu emociálně poničená a oba se rozhodnout skoncovat se vztahy. Jenže co dělat ve chvíli, kdy jim dojde, že oběma chybí sex? Nejjednodušší řešení je vrhnout se na to spolu. Bez závazků, bez předsudků. Zkrátka jako by hráli tenis. :D Možná proto si získávají víc sympatií a ve výsledku se pro snímek hodí naprosto dokonale. Nějak si nedokážu představit jiné herce.

Hrdinové dnešní doby

22. března 2017 v 0:37 | Brunette |  Témata týdne
Vezmu to od začátku, když jsem byla malá nevěřila bych, že vůbec existují nějaký, hrdinové. Ale postupem času se to pak víc projevovalo hlavně v televizních seriálech nebo filmech.

Jinak mojí hrdinou je moje mamka, což je pro mě vším a hlavně mi vždycky pomohla, vlastně je to moje hrdinka! Myslím, že v životě máme více hrdinů, co se týče i doktorů ty jsou pro nás také hrdinové svojí práci, vykonávají dost dobrý výkony k tomu, aby zachránili člověku život, v mém případě mi pomohli ale trochu jinak. No dobrá, jsou i hrdinové naši hasiči, kteří zachraňují lidské životy v nouzi, která je potřebná ochránit lidi, třeba při požáru. Svou roli mají také hlavně policisté, kteří musí svým způsobem chránit lidi a zároveň jim i pomáhat.

Můj největší superhrdina byl Superman, mohl zmrazit a rozmrazit svým foukáním prostě cokoliv a už to mě bralo. A postupem času jsem zjišťovala, že umí i více věcí a to mě ohromilo, že jsem seriál sledovala. Ale kdo je pak nejlepší Superman nebo Batman? Když jsem pak začala být starší, začaly se objevovat v televizi seriály typu Smallville kde měl Clark Kent nadpřirozené schopnosti a to mě snad nejvíce bavilo sledovat. Jinak jsem sledovala i jiné seriály, které mě ovšem taky bavili.

Další ze seriálů jsem pak začala sledovat Hrdinové, ale to mě tolik neoslovilo. Hrdinové, zdánlivě nahodilá skupina jedinců po celém světě u sebe začne objevovat něco, co lze popsat jedině jako "zvláštní" schopnosti. V seriálu si zahrál Milo Ventimiglia, který si ovšem zahrál v seriálu Gilmorova děvčata po boku Alexis Bledel. Hold jsem asi věděla, co je dobré sledovat.

Jsou tu i další superhrdinové jako třeba jsou od Marvelu, sice jsem je viděla všechny, ale nechci se tím chlubit na potkání. Pokud bych měla vyjmenovat, tak to tu bych teď měla napsat seznam, který filmy jsem viděla.

Filmy od Marvelu, které jsem viděla: Iron-man 1, Neuvěřitelný Hulk, Iron-man 2, Thor, Capitan America: První Avengers, Avengers, Iron - man 3, Thor: Temný svět, Capitan America: Návrat prvního Avengera, Strážci Galaxie, Avengers: Age of Ultron, Ant-man, Capitan America: Občanské válka, Doctor Strange.

A je ještě další díl od Strážci Galaxie Vol. 2 chtěla bych jít na to do kina s přítelem, tak snad nám to vyjde, budu se na film moc těšit.