Vítej na mém blogu.. Independent-style

Knižní bloger 2013 - do teď

Do vody

Středa v 23:16 | Brunette |  Průvodce knižní recenze
Anotace knihy:
Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou… V říční tůni se najde tělo svobodné matky - a to právě na místě, kde bylo téhož léta objevená mrtvola mladého děvčete. V historii malého městečka Beckford to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy zdejších obyvatel. A z temných vod začínají najednou na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství.

Druhý román Pauly Hawkins, jejíž předloňský debut Dívka ve vlaku se stal fenoménem, když překonal všechny rekordy v rychlosti prodeje (doposud se ho po celém světě prodalo přes 18 milionů výtisků), 79 týdnů se držel na prestižním žebříčků bestsellerů New York Times a na jeho motivy byl natočen znamenitě obsazený film. Není pochyb - tohle bude knižní událost roku!


Moje hodnocení ke knize:
Kniha se mi velmi dobře četla, velmi jsem se na tuto knihu těšila a musel jsem si knihu koupit. Splněno! Když jsem knihu objednávala, měla jsem z toho dobrý pocit. Kniha mě vůbec nezklamala, očekávala jsem to, co mě čekalo. Nejvíc byl zajímavý příběh knihy, postav a okolí. Příběh byl pro mě zajímavý.

Kniha se četla a to jedním dechem. Jádrem příběhu je tajemství, která ukrývá řeka ale nejen ona. Jenže díky další utopené vyvstávají na povrch různé souvislosti s předchozími utopenými ženami. Autorčin styl mi neskutečně sedí a já jsem moc ráda. Jasně, po přečtení několika hodnocení a recenzí jsem se bála, že budu zklamaná, ale já se začetla okamžitě a pořád jsem si kladla otázku, proč se to někomu nelíbí? Ale očividně jsem prostě naladěna na stejnou notu, jako autorka. Líbí se mi, jak do poslední chvíle uchovává tajemství a stejně si ještě nějaké ponechá. Knihu nepovažuji za nudnou, vleklou ani matoucí.

Příběh je tajuplný a každá kapitola mi dávala ochutnat kousek tajemství a tím mě krásně táhla kupředu. Stejně tak, jako jsem nelitovala přečtení Dívky ve vlaku, tak nelituji ani přečtení autorčiny druhé knihy. Nejde toho litovat, protože za mě je to jedna z nejlepších knih minulého roku a dokonce předčila i Dívku ve vlaku. To, co jiní považují za vleklé a nudné, já považuji za skutečně poutavé a napínavé.
Originální název: Into the Water
Žánr: Literatura světová, thrillery, pro ženy
Vydáno: 2017
Počet stran: 416
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
 

Rozum a cit

Neděle v 22:02 | Brunette |  Témata týdne
Pod tímto tématem jsem si vybavila knihu, s názvem Rozum a cit od autorky Jane Austenové. Dílo je zařazeno mezi romány rodinného života. Kniha se rodila postupně. První verzi autorka vytvořila kolem roku 1795 jako román v dopisech pod názvem Elinor a Marianne, později v listopadu roku 1797 ho přepracovala a změnila na název Rozum a cit.

Hlavní ještě je, že Rozum a cit byl zfilmován. Film Rozum a cit jsem sice neviděla, ale viděla jsem film Pýcha a předsudek ale určitě se na Rozum a cit podívám nebo si přečtu adaptaci knihy.

To nejlepší z nás (Co s láskou)

Neděle v 0:17 | Brunette |  Průvodce knižní recenze
To nejlepší z nás
Originál: 2011, The Best of Me

Anotace:
Dawson Cole se už v dětství rozhodl, že nepůjde ve stopách svých předků - zločinců a kriminálníků - nepůjde, a v sedmnácti letech proto utekl z domova. Útočiště našel ovdovělého podivína a automechanika Tucka Hostetlera. Rodina Amandy Collierové naopak patří v městečku Oriental k městské honoraci a na svou dceru klade jen ty nejvyšší nároky. Ona má však své představy o životě a nic nedbá toho, že chlapec, do kterého se zamiluje, je z opovrhované rodiny. Nepřízeň i nešťastná nehoda však mladé lásce nepřejí…

Když Tuck Hostetler umírá, jeho posledním přáním je, aby se Amanda a Dawson sešli na pohřbu - po pětadvaceti letech. Společné vzpomínky na chvíli sice vzbuzují zdání, že snad existuje nekonečná láska. Jenomže život je o poznání komplikovanější a někdy je nutné vzdát se toho nejcennějšího, co máme.


Moje hodnocení ke knize:
Kniha se mi velmi dobře četla, mělo to všechno, co měla mít - velkou lásku, naději, chvílemi i zklamání. Hlavně to byl příběh srdcervoucí, na chvíli jsem se i dojala, až mi slza padla nad smrtí Dawsona, jak jsem byla do knihy začtená. Jinak film jsem také viděla, jen bych vytkla, co je psáno v knize, to není ve filmu.

Na tuto knihu rozhodně nezapomenu, patří k mým nejmilejším knihám. Děj knihy, který mi toho hodně dal. Která mě vlastně dojala a zaujala. Kterou určitě budu doporučovat. Nejlepší na tom je, že děj knihy vás úplně dostane na kolena v momentech, kdy to vůbec nečekáte. Moc ráda se vracím k této knize. Tato kniha umí vystihnout to, co čekáme i to co nečekáme. Vždy v tom je plno lásky, něčeho nemilého a smutného, co nás jako čtenáře i kohokoliv mohlo potkat. Knihy od Nicholase Sparkse, jsou většinou emotivní - v tomto hledisku To nejlepší z nás dostává první místo, protože tento příběh mě hodně zasáhl a trochu si i pobrečela, co si budu nalhávat - moc se mi to často nestává.

Kdyby se chtěl někdo podívat na film Co s láskou, tak určitě sami pochopíte. Film jsem viděla a mám z toho ten dobrý pocit, jen protože vím, co od toho mám čekat. Co se týče filmového zpravování tak u mě film dobře zabodoval a proto jsem se rozhodla, že celkové hodnocení je na 100% a rozhodně se stojí za to mrknout.

Jinak co bych ještě dodala, tak přidám trailer, aby jste to mohli posoudit sami o co by jste jinak přišli. Je na co se dívat takhle to řeknu.

Ještě k hereckým výkonům mladičká Amanda vypadá moc dobře a trochu si myslím, že se podobá dospělé Amandě, to je jen můj názor. Představitel Dawsona mi přijde víc sympatický a hezký, oproti tomu starší Dawson už vypadá, že si toho už moc zažil a vytrpěl kvůli svému otci, a co musel snášet.
 


Sůl moře

13. dubna 2018 v 20:55 | Brunette |  Průvodce knižní recenze
Anotace:
Zima roku 1945. Čtyři mladí lidé. Čtyři tajemství.

Autorka mezinárodního bestselleru V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž líčí jednu z nejhorších - přesto téměř neznámých - válečných tragédií.

Druhá světová válka chýlí ke konci, poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich má co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Přišli každý odjinud, ale všechny je žene a pomalu dohání neštěstí, lži a… válka. Když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, z které jste země a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: Chtějí přežít.

"Historie nás rozděluje, ale skrz čtení se můžeme sejít v příběhu, studiu a vzpomínání. Knihy nás spojují v celosvětovou komunitu čtenářů, a co je ještě důležitější, v celosvětové společenství lidí toužících poučit se z minulosti."


Moje hodnocení ke knize:
Když jsem začínala, číst knihu moc mě to neoslovilo, ale postupem času jsem se začetla do knihy a pomalu se dostávala do děje a začínalo mě to bavit. Je to moje první kniha od autorky, nikdy jsem nečetla tento styl knihy. Docela jsem se bála, co mám, čekat od knihy nakonec mě oslovila.

Stačí, jen pouhá zmínka o největší tragédii, hned se mi ale vybaví o Titaniku. Ale tento článek není o Titaniku, přestože si potopení tohoto slavného velikána vyžádáno stovky životů. Ona totiž existuje ještě mnohem horší tragédie než Titanic - a to potopení lodi Wilhem Gustloff, kterou pohltil sám oceán jednoho ledového dne roku 1945 kvůli zásahu torpédových ponorek.

Osm statečných

7. dubna 2018 v 21:13 | Brunette |  Průvodce filmové recenze
Dnešek mi byl inspirací k sepsání dalšího článku. Dneska jsem se dívala na film Osm statečných, nemohla jsem uvěřit, že i mě dojme takový příběh tohoto filmu. Takovéto typy filmů mám nejvíc ráda, obzvlášť když jde o skutečné události. Hlavně mám ráda psy to je to hlavní, měli jsme doma též psa anglického kokršpaněla, ale ten před sedmi lety nám skonal. Měla jsem dojem, že musím napsat článek tohoto typu.

Osm statečných, v originálu Right Below, film je natočený Frankem Marshallem v roce 2006.

Film popisuje příběh osmi tažných psů (šesti sibiřských husky - Maya, Starý Jack, Shorty, Max, Dewey, Thruman a dvou malamutech - Shadow a Buck).

Jejich majitel, Jerry, který je velmi miloval, musel ze základny odejít, protože se rozpoutala velká sněhová bouře a veškerý personál musel být odvolán. McClaren ale Jerryho umluví a zůstávají o něco déle. Letadlo, které mělo všechny ze stanice McMurdo evakuovat, bylo přetížené kvůli výbavě výzkumníka, který přišel hledat na Antarktidu meteorit z Marsu. Proto museli psi zůstat v krutých místních podmínkách. Jerry čtyřnohým kamarádům slíbí však, že se pro ně co nejdříve vrátí.

Film ovšem zachycuje život psů o samotě, ale také Jerryho stesk po nich. Psi si na kruté antarktické zimní podmínky museli, dokázali zvyknout. Jerry se ale přeci pro ně opravdu vrátí. Starý Jack a Dewey mezitím bohužel zahynuli. Starý Jack se nemohl dostat z vodítka, Dewey vyl na polární zář a spadl ze skály.

Psi jsou již 152 dní v ledové divočině sami. Ve smečce navíc chybí mladý Max, který se zatoulal. Smečka se dává po několika dnech dohromady, najednou pes je po boji o potravu vážně zraněný.

Jerry se zatím snaží dostat zpět na základnu, ale poté když se dostali na základnu, Jerry si myslel, že žádné psy nenajde, ale když zapíská, přiběhne k němu pět z osmi psů. Jerry nejdříve najde Starého Jacka pod vrstvou sněhu, Deweyho však nenajde. Psi Jerryho dovedou k Maye, která je zraněná. A tak nakonec se svými šesti kamarády vrací nazpět domů.

Film byl natočen podle skutečných událostí - příběhu z roku 1958, kdy japonská expedice musela opustit 15 sachalinských husky. Když se po roce opět vrátili na místo, dva psí bratři, Jiro a Taro, byli stále na živu. Sedm psů bylo mrtvých a stále uvázaných, pět pohřešovaných a jeden zemřel přímo před polární stanicí Showa Station. Taro se vrátil, zpět do Japonska, kde žil až do své smrti v roce 1970, a Jiro zemřel roku 1960 na Antarktidě.


Moje hodnocení k filmu:
Z celého filmu jsem byla smutná, protože jsem tak citlivá a umím se vžít do dané situace. Film mě natolik zaujal, že jsem brečela. Je to jinak jednoduchý poutavý dobrodružný příběh, přesto velmi upoutá vůči té nádherné krajině, dobrodružnému ději a psím hrdinům. Je to vlastně příběh o lásce mezi člověkem a zvířetem. Film rozhodně doporučuji. Nejlepší přítelem člověka je pes a právě tento film to i dokazuje.

Bratrstvo krve 2: Fakt hustej nářez

7. dubna 2018 v 13:13 | Brunette |  Průvodce knižní recenze
Anotace:
Volné pokračování románu bestsellerového románu Hustej nářez, který odstartoval cyklus Bratrstvo krve. Podle recenzí a ohlasů, a dokonce i podle samotného Jiřího Kulhánka, je František Kotleta jeho hrdým učněm a následovníkem, který má touto knihou šanci dotknout se mistrovy velikosti a dokonce ji překonat.

V první knize to mimozemšťanům ještě prošlo, teď se ale zbytky zdecimovaného upírstva vydaly do posledního boje. A že tenhle boj začíná ve čtvrti plné bojechtivých transvestitů, není nakonec na škodu. Jenže žlutí okupanti mají dost síly vzdorovat, a jestli po něčem touží, tak je to vrátit upíry už navždy do mýtů a legend. Ve hře je ale ještě jeden hráč - někdo podivný a nebezpečný, který za sebou zanechává radioaktivní stopu... Pokud má být lidstvo znovu svobodné, nezbývá než odpálit pár bomb a najít spojence, kteří mohou být mnohem nebezpečnější než ti nejhorší nepřátelé. František Kotleta se vrací a je ještě hustější, akčnější a zábavnější.


Série: Bratrstvo krve (2.)
Žánr: Fantasy, romány, sci-fi
Vydáno: 2012
Počet stran: 288
Vazba knihy: Brožovaná

Moje hodnocení ke knize:

První díl byl docela slabší oproti této knize. V knize bylo docela hustých hlášek a hlavně drsné akce. Hlavní hrdina byl az moc příliš nesmrtelný. Kniha se mi velmi dobře četla, jsem zvědavá na další díl knihy. Pro mě byla zajímavou bytostí Diana.




Bratrstvo krve: Vlci

5. dubna 2018 v 15:15 | Brunette |  Průvodce knižní recenze
Anotace:
Novela Františka Kotlety, jejíž děj předchází legendární trilogii Bratrstvo krve.

Nechal si říkat Gerhard. Dřív ho však nazývali jinak - Radegast. Slavný válečník. Obávaný protivník. Postrach Avarů, Keltů i Římanů. Na vrcholu své slávy zmizel, aby se stal členem Bratrstva krve. Germánský upíří klan se vyhřívá v paprscích moci. Vládne rozsáhlým územím nejen v krajích ovládaných Germány, ale i v lesích patřících odnepaměti Bojům, kam nedávno přitáhli Slované. Jsou jako lovná zvěř. Kmen bez ochránců, snadná kořist pro vampýry i lykany. Ale časy se mění. Zítřek přinese zradu a krev.

Rok vydání: 2015
Žánr: Romány, Sci-fi a fantasy, novely
Série: Bratrstvo krve
Počet stran: 192
Vazba knihy: brožovaná

Moje hodnocení ke knize:
Vlci, novela, která předchází trilogii Bratrstvo krve, se podle mého dá číst i bez znalosti předchozích dílů, i když nemohu říct, co všechno mi díky tomu uniklo. Pokud se však k trilogii chcete dostat přes tuto novelu, tak bych asi podle doslovu samotného autora nejdříve sáhla po samotné trilogii hezky od prvního dílu, protože jinak vám unikne pěkné překvápko nebo možná spíše šok. Pro mě byla novela Vlci druhým dílem tohoto autora. Musím uznat, že své kvality rozhodně má a spousty čtenářů bude spokojených za dramatický svět, který mají možnost prožít prostřednictvím Radegasta. Styl psaní je dynamický a osobitý. Velmi se hodí do dané doby. Díky er-formě autor obsáhl pohledy dvou hlavních postav a čtenář má tak větší rozhled nad celým dějem. Atmosféru František Kotleta vykreslit umí a tak jsem se brzy ocitla mezi upíry, lykany a otroky, kteří byly co chvíli zneužití a rozervaní na cáry. Kniha se mi jinak velmi dobře přečetla.

Bratrstvo krve: Hustej nářez

5. dubna 2018 v 14:07 | Brunette |  Průvodce knižní recenze
Anotace:
Dávné legendy, které o nich kolovaly v různých civilizacích, nelhaly. Možná, že kdysi byli lidmi, ale změnili se. Změnili se natolik, že jako lidé už jenom vypadají. Říkají si Bratrstvo krve. Vyvolení, kteří se živí lidskou krví. Nikdy se však k sobě nechovali jako bratři. Desítky klanů spolu po tisíciletí bojovaly o moc a vládu nad lidmi, jejich územím a říšemi, jež vznikaly a zanikaly podle toho, jak ve své skryté válce vítězily jednotlivé klany. Dlouho se považovali za nejmocnější bytosti na světě. Jenže svět, který znali, byl jen malou součástí vesmíru. Z jeho nekonečných dálek se vynořili Kartani, jimž se jejich vlastní svět zdál malý, a kteří se rozhodli ovládnout planetu Zemi a její obyvatele zotročit. Invaze se cizincům podařila. Měli vyspělou techniku a zbraně, které ty lidské stonásobně předčily. Jenže svět, který ovládli, už své vládce měl. A ti se, narozdíl od lidí, tak lehce podrobit nenechali.


Moje hodnocení ke knize:
Tuto knihu od pana Kotlety jsem četla poprvé a nějak mě oslovila, že jsem si ji musela přečíst. Tento druh literatury jsem ještě nečetla a nejsem tím favoritem. Kniha se mi líbila a začla ji číst. Je to trilogie 3 knih a určitě kdo má rád od každého něco tak rozhodně ať si přečte tuto. Kniha byla pro mě oddechovou kategorií.

Série: Bratrstvo krve (1.)
Žánr: Fantasy, romány, scifi
Vydáno: 2010
Počet stran: 290
Vazba knihy: brožovaná

10 nejočekávanějších filmů roku 2018

2. dubna 2018 v 9:05 | Brunette |  Něco navíc
Vzhledem k tomu, že mám, ráda filmy rozhodla jsem se napsat článek a k tomu malý seznam filmů tedy na tipy letošních filmů, na které bych se chtěla podívat. Letos jsem si vybrala 10 filmů, které mě zaujali a možná že bych i shlédla. Recenze k filmům jsem vůbec neviděli ale jen od kamaráda z práce pouze z vyprávění, když jsme spolu v práci na směně tak si povídáme o filmech, které jsou fakt super za podívanou a ty, které jsou méně dobré. Jsem si jistá, že i já vás zaujmu svými tipy na co jít do kina a doufám, že vás i neodradím.

10 tipů na nejlepší filmy roku 2018:

1. Winchester: Sídlo démonů
2. Fantastické zvířata a kde je najít 2: Grindelwaldovy zločiny
3. Jurský svět: Zánik říše
4. Hotel Transilvánie 3
5. Black Panther
6. Aquaman
7. Tvář vody
8. V pasti času
9. Deadpool 2
10. Mission: Impossible 6

Tyto filmy mně nejvíce zaujali, protože co jsem si o nich vyslechla nebo jen přečetla tak mě moc oslovili a jsem za to ráda. Především jsem zmínila i animované dva filmy, které mě docela baví i sledovat skoro každý večer než jdu klidně spát, takový to něco na usnutí. Zde jsem zmínila i akční filmy, které mě docela též baví, ale hlavně mám ráda herce Toma Cruise ten je můj oblíbený herec a nedám na něj nikdy dopustit. Uvedla jsem i horory na to moc sice pyšná nejsem, protože sledování hororů není můj silný šálek kávy, ale hlavně pak večer se bojím, nesmím se obzvlášť na to dívat sama a když jsem doma úplně sama, to přímo nenávidím. Musím mít pak u sebe někoho, koho se budu buď držet za ruku, nebo mít u sebe pak někoho kdo se taky bojí, abych v tom nebyla sama. No, co bych jinak dodala ke zbylým filmům, asi to, že mám ráda nový pokračování k něčemu co má nějaký následující příběh neboli děj. Tak snad jsem vás něčím zaujala ze svého článku a připíšete klidně komentář, za který budu i tak ráda.





Kryštof - Ty a já

1. dubna 2018 v 11:06 | Brunette |  Oblíbené písničky
Znám milion blyštivých měst, v nich milion dveří,
za nimi labyrinty cest, co mě lákají dál.
A nad tím vším ještě víc hvězd, chceš ať mě střeží,
abych se neztratil, abych se nenachytal.

Protože ty a já jsme jedno jen ze dvou částí,
protože ty a já jsme dvě křídla nad propastí.

A tak doufám, že to co mě i Tebe tak mrazí,
nejsou jen tři tečky na konci frází!
A tak doufám, že to co mě i Tebe tak mrazí,
nejsou jen tři tečky na konci frází!

Znám sto tisíc scénářů, v nich sto tisíc rolí
a uprostřed všech ta jediná, co bych chtěl hrát.
Je to ta, co jsi vepsala do snářů a co nás spojí,
co s ní každý den vstávám a večer jdu spát.

Protože Ty a já jsme jedno jen ze dvou částí,
protože Ty a já jsme dvě křídla nad propastí.

A tak doufám, že to co mě i Tebe tak mrazí,
nejsou jen tři tečky na konci frází!
A tak doufám, že to co mě i Tebe tak mrazí,
nejsou jen tři tečky na konci frází!

A tak doufám, že to co mě i Tebe tak mrazí,
nejsou jen tři tečky na konci frází!
A tak doufám, že to co mě i Tebe tak mrazí,
nejsou jen tři tečky na konci frází!